romea - logo
26. října 2014 (neděle)
svátek má Erik
romano vodi - předplatné
Loading
rozšířené vyhledávaní

Som Cigán, vyzerám dobre a robím, čo ma baví!

Praha, 6.3.2009 13:26, (ROMEA/RV)

„Tak Tomáše chytila záda, musíš jít udělat rozhovor s Rytmusem z Kontrafaktu ty,“ zní do telefonu hlas mé kolegyně. Je pátek odpoledne a já právě stojím na Staroměstském náměstí, kde se účastním vzpomínkového setkání na podporu nalezení vrahů ruského právníka a lidskoprávního aktivisty Stanislava Markelova a mladé ruské novinářky Anastasii Baburovové, pracující externě pro nezávislý list Novaja gazeta. O hip hopu toho vím asi tak málo, co by se za nehet vešlo.

Ne že bych nebyla zvědavá na úspěšné a provokativní hudební trio, ale o čem si s nimi asi tak budu povídat, přemýšlím? Pak si na youtube pouštím některé jejich písničky. Nejsem zrovna z těch, kteří nepřežijí sprosté slovo, ale tohle mě fakt dostalo! „Ježiši, to už je zbytečně moc, ne?“ říkám si a probírám se kvanty informací, z čehož je jich celá řada nepřesných. Na rozhovor s těmihle svéráznými, ale bezpochyby talentovanými hudebníky se fakt zrovna dvakrát netěším. Bolí mě pekelně záda, do Karlových lázní chodí lidi v průměru minimálně o deset let mladší než já a navíc si připadám trapně, že na rozdíl od jiných rozhovorů a reportáží, které dělám, se v tomto tématu necítím zrovna jako ryba ve vodě. Jo a kamarádky se střídavě smějí, že nechápou, jak prý tak seriózní novinářka jako já může jít dělat rozhovor s drsným hiphoperem, který třískl o zem slavným „aurelom“, a střídavě mi závidí, protože by šly raději místo mě.

Skupina Kontrafakt je pojem - v podstatě sklízí úspěchy již od svého vzniku, tedy od roku 2001. Trojice mladíků však v hudbě vynikala - každý po svém - již mnohem dříve. Lídr Kontrafaktu Patrik Vrbovský, dnes známější pod uměleckým pseudonymem Rytmus, začínal jako tanečník breakdance, rapu se začal věnovat dle dostupných zdrojů v roce 1992. Vynikal v rapu a beatboxu, dokonce natolik, že v roce 1994 vyhrává slovenskou rapovou soutěž Bitka Slov, později získává druhé místo na kvalitně obsazeném Austrian Beatbox Championship. Projde několika skupinami, ale až setkání s Egem a Anešem či Aneškou, jak se mu také říká, je naprosto převratné. Druhý raper v Kontrafaktu, Michal Straka, známější jako Ego, objevuje rap přes graffi ti, mnohem dříve než s Rytmusem se potkává s DJ Anešem, dokonce natočí společně několik tracků, ale ty časem upadnou v zapomnění. Mezi Egovy nejzásadnější zkušenosti patří pobyt v Kanadě, který ho posunuje dál v rapu i v psaní textů. Třetí člen Ondrej Beňačka alias DJ Aneš zase vítězí na mnoha DJ soutěžích, jmenujme alespoň slovenské finále DJ battle DMC Championship. Jeho skreče a Djing ve spojení s Egovým a Rytmusovým rapem a beatboxem činí hudbu a styl Kontrafaktu tak osobitým.

Rytmus říká, že když potkal kluky a poslechl si je, okamžitě cítil, že to bude bomba. Možná intuice, možná skvělý hudební odhad, možná jen přání, které ale opravdu vyšlo. Kontrakt je nejprodávanější slovenskou kapelou,v hiphopu nikdo nemá na triku tak zásadní zvrat jako oni, jako jediné slovenské skupině se jí podařilo vyhrát například hitparádu české hudební stanice Óčko. Odnášejí si také cenu Musicbox Awards 2004 za nejúspěšnější slovenskou skupinu. Následují další ocenění. Pověstná jsou některá odmítavá gesta takových ocenění, zejména Rytmuse - viz rok 2006, kdy hodil sošku v přímém přenosu na zem a postaral se tak o dokonalé pozdvižení, do značné části záměrně, jak dnes sám přiznává. Rytmus i celá skupina vůbec rádi provokují, koneckonců k hip hopu provokace patří, k určitému věku a hledání sama sebe i odpovědí na určité otázky související s životem a společností taky. Proč ne. To, co je tomuhle uskupení spíše vyčítáno, a proč jej zejména starší ročníky, ale nejen ty, odmítají, je drsnost a vulgarita textů. Musím se přiznat, že i mě dost zarazily. Faktem ale zůstává, že kluci jsou úspěšní, na Slovensku platí za celebrity, Rytmus účinkuje například v reklamě na jeden energetický nápoj, má si zahrát v televizním seriálu z kriminalistického prostředí, také v jednom filmovém hororu. Otevřel svůj vlastní obchod, pobočku francouzské značky Kaporal.

Kontrafakt koncertuje a natáčí s esy, jako jsou například špičkoví američtí muzikanti Mark Kelly a Jared Jacobs, ale také RnB zpěvačka TINA nebo ve stejném oboru se prosazující talent Nikolas,dále Dara Rolins, Gipsy.cz atd. Potkáváme se ve výtahu. Mačkáme se a já slyším první sprostý slovo, už nevím, jestli je pronese Ego nebo Rytmus, tedy směrem k sobě navzájem, nikoliv ke mně a kolegyni Renatě. Začínám si říkat: „Hezký, takže v okamžiku, kdy položíš první dotaz, seřvou tě asi tak, že tyto trápné otázky si môžeš vopchať, vieš kam?!“ A pak vcházíme do kanceláře. Kluci mají čtyřicet pět minut. Ego bere do ruky časopis Romano voďi, Rytmus nám podává ruku a představuje se jako Patrik. Tak mu tak říkám a tykáme si. Je v pohodě a ostatní taky. Mnohem víc, než bych si dovedla představit. Z očí vyzařuje totální klid, pětačtyřicet minut před živým vystoupením. Na druhou stranu, takových už odrapoval!

Když člověk čte o tom, jak jste se z neznámých kluků vypracovali až tam, kde jste dnes, a přitom se nevzdali hudby a splnili si sen, v tom,co máte nejraději, napadne ho, že asi musíte hodně věřit v sami sebe. Jak to je s tebou?

Asi, jo. Já sám v sebe věřím, ale vlastně se nad tím moc nezamýšlím. Dělám to, co mi říká srdce. Uvědomuji si,kdo jsem, jsem s tím vyrovnanej, všechny komplexy, které jsem měl, jsem si snažil vyléčit. A drží mě to, abych byl hrdý a dělal věci tak, abych se za ně v budoucnu nemusel stydět. No jo, dřív, když jsem byl mladší, jsem se někdy styděl za to,že jsem Cigán. Rozhodně jsem s tím nebyl vždycky vyrovnaný. Doba byla úplně jiná. Pak mě to ale věkem přešlo. Říkal jsem si: A proč bych se měl stydět? Jsem pán, prostě Romáci jsou páni. Není třeba se za to stydět, naopak proč neukázat třeba tu naši muzikálnost?

A co konkrétně ti pomohlo překonat tyhle chvíle komplexů?

Překonáš to fakt i věkem. Čím jsi starší, tím máš víc zkušeností, máš víc zažito, máš za sebou i víc negativních zážitků. A pak, pokud jsi trochu inteligentní a vnímavý, zamýšlíš se nad sebou, nad životem. A sesumíruješ si to, vyhodnotíš, protože chceš přijít na to, jak máš žít, aby se ti žilo spokojeně a dobře. Komplexy jsem měl jako mladý, protože jsem se navíc nestýkal s mnoha Cigány a když jsem to pak mezi bílými schytával za to, že jsem Cigán, tak jsem z toho měl haluze. Pak mi to ale došlo a řekl jsem si: „A co? Jsem Cigán. Jsem zdravej, dobře vypadám, cítím muziku a nechci být gádžo, chci být Cigán. Prostě jsem na to hrdý. Vytetoval jsem si to, kdo jsem, na ruku, tady,“ - ukazuje mi nápis Gitano. „A teď to zase zachází za hranice, nejraději bych to někdy zase doslova vykřičel do světa. Ono se vlastně dá říct, že jsem jen poloviční, ale já jsem stejně cítím víc jako Cigán. Po tomhle uvědomění si a vybrání toho, kým chci být, jsem se naopak o všechno,co souvisí s Cigánama, kulturou, jazykem, historií, začal zajímat. Začal jsem se o tom bavit i s olašskýma, protože jejich jazyky a některý zvyky mi připadají nejpůvodnější. A oni mě vzali mezi sebe a spoustu věcí mi vysvětlovali. A pořád mě to zajímá. Kolikrát se třeba bavím s americkýma hudebníkama, černochama o podobnosti mezi jejich osudem, temperamentem, a tím cigánským.

Prý věříš hodně v Boha?

Tak hodně… Věřím normálně v Boha. Každý musí mít nějakou víru. Věřím v mého Boha. To mi dává naději, když je mi zle a vím, že se to prostě nedá jinak vyřešit. Modlím se a doufám, že mi to pomůže. Někdy přemýšlím nad tím, jak dobrej život mám a jak jsem za to fakt vděčnej. Nemůžu děkovat sám sobě, ale někdy poděkuji vyšší síle, že to takto zařídila, že mi dala do vínku talent, protože někdo se s tímhle darem prostě nenarodí. A kdo mi ho dal? Od koho ho mám? Od Boha! A já se snažím to nezkazit, makám opravdu tvrdě několik let, abych ten dar nepromarnil.

Ty, Ego i Dj Aneš si potrpíte na rodné Piešťany. Nebylo by pro vás z hlediska práce a příležitostí lepší usadit se v Bratislavě?

Já mám Piešťany moc rád. Byl jsem rád, když jsem našel kluky, i proto, že jsou odsud, že budu mít konečně domácí kapelu. Narodil jsem se v Kroměříži, pak jsem bydlel v Přerově. Otec je Cigán, za komunismu utekl, žije v Innsbrucku. Dědko je Slovák, voják z povolání, převeleli ho na Moravu do Přerova a tam jsem žil do pěti let. Pak se máma odstěhovala za mým nevlastním tátou do Piešťan. Od té doby tady jsem. Nemyslím,že je důležitý žít v Bratislavě nebo jiným větším městě. Hip hop se dá dobře dělat kdekoliv, protože potřebuješ jen pódium a mikrofon. A to máš všude.

Zajímá tě politika, i ta ve vztahu k Romům? Třeba skupina Gipsy.cz složila posměšnou píseň na adresu jednoho politika, který proslul stereotypními výroky na adresu Romů.

Víš co, já moc politiku nesleduju. Jsem zaměřený na sebe, na svůj vývoj. Taky na to, abych si na sebe vydělal, protože politika mi na chleba nedá, ani za mě nezaplatí daně atd. Je mi jedno, co si tam říkají. Pokud bych viděl a slyšel, že někdo něco říká na Cigány, je rasista, tak to řeknu. Samozřejmě. Ostatní mě ale nezajímá. Já nechci ani bojovat za Cigány. To máš jako by bílí bojovali za bílý. Každý si sleduje svoje. Já o sobě hrdě říkám, že jsem Cigán. Možná jim tím chci ukázat, že se to dá, aby i Cigán, který neměl nikdy nic, mohl bydlet v dražší čtvrti a zařadit se mezi normálně fungující lidi. Já moc nerozděluji lidi na bílé a také. Vím, že na východě žijí Cigáni, kteří žijí hrozně. Někdy se na chvíli zastydím, jenže je to přece nesmysl! Je to, jako by bílý viděl bezdomovce a řek: „Ježiši, já se stydím za bílé!“ Prostě beru to, že jsou to lidi. Ať si každý dělá, co chce, je hrdý a udělá všechno pro to, aby si dobře žil, cítil se dobře a nepatřil ke spodině. Hip hop je i o tom, že člověk sám na sobě pracuje. Myslím, že za posledních devět let jsem udělal hodně práce, hodně jsem procestoval, zažil věci, které mě posunuly jinam. Podařilo se mi zařídit si život tak, abych mohl dělat to, co mě baví. Nemusím na nikoho dělat, jsem sám sobě pánem. Mám svoji cestu, která má svůj význam, někam jde, směřuje. To, co dělám, není velká mimóza, kdy třeba za deset let zjistíš: „Ježiši, já jsem prijebaný, dejme tomu.“

Ušklíbnu se: „Už jsem se lekla, že se ti něco stalo, když jsi takhle extrémně slušný. Víš, když člověk poslouchá ty texty, kouká na tebe, jak třískáš ceny o zem, je připraven asi téměř na všechno, a ty pak sedíš naproti mně, v úplným klidu, jsi velkorysý k mým neznalostem, jde z tebe totální pohoda.“ A Patrik kouká a říká, co jsem čekala, že když se ho slušně ptám, nemůžu přece čekat, že mi teď bude rapovat a bude na mě sprostý? A pak se směje. Dál ještě mluvíme o důvodech, proč hraje v televizi a ve filmu, taky proč třískl tou soškou. Proč začal režírovat některé klipy, vydal sólové výběrové cd. Celé je to o tom, že tenhle chlap prostě zkouší, co ho baví, a jak sám říká, nechce se spokojit na dlouho s tím, co už jednou udělal. Snaží se posouvat a zkoušet nové věci a každá z nich ho prý někam posunula: „Doufám, že díky tomu netrčím na stejným místě a můžu třeba ukazovat trend, svoji fantazii a snad i talent,“ říká. A pak už ho volají, že musí jít. Scházíme o dvě patra níž a tam lidí šílí. Holky lezou na stoly a ruce nahoře má i většina přítomných kluků. Prostě je ten drsnej styl bere. Koncert byl nakonec moc dobrej, jen škoda těch mizerných mikrofonů. A mimochodem, budete-li zvědaví, přečtěte si třeba on-line rozhovor, který Patrik poskytl slovenskému Zoznamu.sk. Pobavíte se a zjistíte, že má smysl pro humor. No, není to paradoxní? Nejenže padl další můj předsudek, ale mně se nakonec ti „vulgární“ Kontrafakti líbí!

Přečteno: 11704x

Kam dál:

Štítky:  

Rozhovory, Hudba, Kultura, RV 1,2/2009



HLAVNÍ ZPRÁVY

Autobusová linka č. 69, která má zastávku poblíž letiště, kde žije na jednom místě asi 1500 Romů.  (FOTO: La Stampa, http://12alle12.it)

Jeden autobus pro Romy a druhý pro ostatní obyvatele. Bude v Itálii zaveden apartheid?

Borgaro, Itálie, 25.10.2014 18:42, (ROMEA)
Starosta města Borgaro byl obviněn, že chce v Itálii zavádět apartheid, když navrhl, aby byla ve městě zavedena jedna linka pouze pro Romy a druhá pro ostatní obyvatele. "Dvě linky. Jedna linka pro nás a druhá pro ně," navrhl starosta z Demokratické strany Claudio Gambino na čtvrtečním setkání s obyvateli města a sklidil za to obrovský potlesk.
 celý článek

Záběr z videoklipu Romský mýtus, který upozorňuje na to, že o tématu Romové a sociální dávky panují ve společnosti mýty. (FOTO: YouTube.com)

videoRomští paraziti ruinují státní rozpočet? Podle analytiků to je jeden velký mýtus

Bratislava, 25.10.2014 14:32, (ROMEA)
Tradiční obraz o sociálních parazitech v podobě mnohočetných romských rodin, které měsíčně pobírají stovky eur sociální podpory a zatěžují tak sociální systém, je jen mýtus. Na Slovensku na to upozornili analytici z Institutu ekonomických a sociálních analýz (INESS), kteří téměř rok sledovali údaje o tom, kdo pobírá sociální dávky ve dvaceti okresech Slovenska, kde žije nejvíce Romů.
 celý článek

Michal Komárek a ROMEA, o. p. s. postoupili do boje o Divokou kartu v programu Rok jinak Nadace Vodafone! Dejte nám hlas! Hlasovat můžete zde: http://rokjinak.cz/divoka-karta/

videoRok jinak Nadace Vodafone: Podpořte svým hlasem spolupráci novináře Michala Komárka a organizace ROMEA

Praha, 20.10.2014 13:40, (ROMEA)
Milí a vážení čtenáři, novinář Michal Komárek a ROMEA, o. p. s. postoupili do boje o Divokou kartu v programu Rok jinak Nadace Vodafone! Chcete podpořit kvalitní, kritická a důvěryhodná média zabývající se Romy? Podpořte Michala a organizaci ROMEA! Dejte nám hlas!
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění skrýt nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Ty pak budou viditelné jen pro vás a vaše přátele na Facebooku. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři zablokovat zobrazování vašich příspěvků v diskusích na Romea.cz ostatním uživatelům.

Další články z rubriky







Romano voďi

Romano voďi 12/2013

..
romea - logo